Zdravotní upozornění
Článek má čistě informační a vzdělávací charakter. Nenahrazuje lékařské vyšetření, diagnózu ani léčbu. Při zdravotních potížích se poraďte s lékařem nebo lékárníkem.
Vyplivujete při ranním čištění zubů pěnu zbarvenou dorůžova? Krvácení dásní řada lidí přehlíží a považuje ho za drobnost způsobenou příliš tvrdým kartáčkem. Ve skutečnosti může být krvácení prvním příznakem zánětu dásní (gingivitidy). Pokud se zánět neléčí, může se rozšířit hlouběji a ohrozit tkáně, které drží zuby na svém místě.
Trápí vás zápach z úst, bolest nebo viklání zubů? Projděte si související příznaky v naší encyklopedii příznaků nebo využijte online průvodce zdravotními potížemi.
Co způsobuje zánět dásní?
Častou příčinou gingivitidy je zubní plak – lepkavý povlak tvořený bakteriemi, slinami a zbytky potravy, který se usazuje na rozhraní zubu a dásně. Bakterie v plaku mohou vyvolat zánětlivou reakci.
Mezi faktory, které mohou zánět zhoršovat, patří:
- Zubní kámen: Zmineralizovaný plak, který běžným kartáčkem nelze odstranit. Jeho povrch může dásně dráždit a usnadňovat usazování dalšího plaku.
- Nedostatečná technika čištění: Při vynechávání mezizubních prostor v nich může zůstávat plak.
- Hormonální změny: Těhotenství, puberta nebo menopauza mohou ovlivnit citlivost dásní.
- Kouření a stres: Kouření může měnit prokrvení dásní a překrývat některé známky zánětu, takže problém nemusí být na první pohled patrný.
Jaký je rozdíl mezi gingivitidou a parodontitidou?
Je důležité rozlišovat dvě různá stadia onemocnění:
- Gingivitida (zánět dásní): Zánět postihuje měkkou tkáň dásní. Při včasné péči a odstranění plaku se může stav upravit bez trvalého poškození.
- Parodontitida: Zánět zasahuje také závěsný aparát zubu a okolní kost. Může docházet k úbytku kosti, odhalování krčků, vzniku parodontálních chobotů a postupnému viklání zubů. Již vzniklé poškození nemusí být možné vrátit zpět; léčba se zaměřuje na zastavení nebo zpomalení dalšího postupu.
Jak pečovat o zanícené dásně: domácí hygiena
Při krvácení mohou někteří lidé začít čistit zuby méně důkladně nebo se citlivým místům vyhýbat. Plak je ale potřeba šetrně a pravidelně odstraňovat; správnou techniku vám může ukázat zubní lékař nebo dentální hygienistka.
- Mezizubní kartáčky a nit: Běžný kartáček nevyčistí všechny mezizubní prostory. Vhodnou velikost mezizubního kartáčku vám pomůže zvolit zubní lékař nebo dentální hygienistka.
- Měkký kartáček: Zvolte měkký kartáček a čistěte jemně, bez nadměrného tlaku. Pokud si nejste jistí technikou, poraďte se s odborníkem.
- Ústní vody s chlorhexidinem: Mohou být vhodné jen v určitých situacích a po omezenou dobu podle doporučení zubního lékaře. Při delším používání mohou například dočasně zabarvit zuby.
- Bylinné výplachy: Některým lidem mohou přinést pocit úlevy, nenahrazují však čištění zubů ani odborné ošetření.
Kdy navštívit zubaře nebo dentální hygienistku?
Pokud dásně krvácejí i přes důslednou a šetrnou ústní hygienu, objednejte se k zubnímu lékaři. Příčinou může být zubní kámen nebo jiný problém, který nelze vyřešit domácí péčí.
Zubního lékaře nebo dentální hygienistku vyhledejte také při zápachu z úst, ustupování dásní a odhalování zubních krčků nebo při pocitu, že se zuby viklají. Zubní ordinaci najdete v našem seznamu zubních lékařů nebo v interaktivní mapě lékařů.